Probuzení
Probuzení
- kůli blbýmu zkratu -
vzbudila mě láska k Tobě.
Pomohla mi vzít Tě k sobě.
K sobě jsem Tě přitiskl,
důsledkem toho pak báseň vytiskl.
Ta báseň se ti líbila,
v jednom se však mýlila...
Já v ní zesnul,
snažiti se napsat ti návod
- jak beze mě žít -
Pitomče, tvůj vzdech hlesnul,
ještě se spolu budem dobře mít!
Jsi velice ráda,
že realita je úplně jiná,
že jsi mě ve skutečnosti nepozbyla.
Když jsem byl v komatu,
- kůli blbýmu zkratu -
mohlo to skončit špatně...
Teď však stojíme v šatně.
Svatební oděv si oblékáme,
- a proč by ne -
když se tak rádi máme!
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Veškeré věci, které děláš musí být spontánní,
aby uspokojovali hlavně tebe, na druhém místě
toho druhého. Je to z jediného důvodu. Důvěřovat
můžeš pouze jenom sobě, od ostatních si vem
jenom něco, co se ti hodí do krámu, protože
máš svoje iluze, svá přesvědčení. Jen na základě
poznání sama sebe, poznáš, zda ten názor stojí
za to.
Je to jen taková všeobecná rada. Kašli na prkotiny,
nestojí to za to se kvůli nim nervovat. Sežerou tí
více času, než si doopravdy myslíš.
20.04.2008 12:02:00 | jehlaspichlas
Lidé žijí na věky, v srdci a myšlenkách každého z nás ...
Vzít se z lásky je to nejkrásnější ... jen to hlavně musí být oboustrané a nebrat to jako nutnost, povinost, trest ... taková věc je dobře promyslet. Aby to bylo spontální ...
13.04.2008 14:46:00 | NikitaNikaT.