V podzimu

Vlasy jsem s větvemi navěky spojena
Kůra kmenů je vryta do kůže mé
Můj vzdech šum listů zakryje
Každý z nich šeptá Tvé jméno
Tak sladce a něžně
Že ve stínů stromů bych chtěla navždy snít
Ve dne se proplétám mezi kořeny
Hledám nové úkryty a nové poklady
V noci usínám zakryta listovím
Zpěv ptáků mě do snů provází
Tak krátím si čas než Ty objevíš mé skrýše
A prosím- Ještě ne!
A doufám - Co nejdříve!
A strach mám, zda se jednou nezeptám
Není už pozdě?
Pozdě na lásku?