WAYWARD WAXWORKS ONE

...v předsálí velkého vzácného sálu
odložím do šatny hedvábnou šálu.

...nazuju papuče a vlezu dovnitř
klouzavé parkety,vzduch celkem nanic
prohlédnu obrazy na stěnách uvnitř
přestárlé lucerny,skoro už vůbec nic.

...v zatuchlé hale v rohu té místnosti
dvě mladé opačné,toť lidské bytosti
...co je to kolem,co je to za hada
a co to jablko, nějaká paráda?

Přikloužu pomalu o trochu blíž
u stromu vzrostlého opřený kříž
ona je krásná jak Rajská zahrada
a jinoch poboku,jak já kdys´zamlada.

...dívám se do očí mladého páru
co jsou to za lidi,nemám ni páru.

...stojí jak přibití a taky byli
...zezadu na zádech vyzdění byli
z anfasu nádhera skoro jako živí
...korunku do kasy,někdo je živí?

A vedle pračlověk vycpaný slámou
...za ruku vede pramámu starou
před nimi ohníček,ovšem bez žáru
vzadu jsou kulisy,s dvojicí párů.

Chtěl jsem dát korunu,na trochu tepla
žádnou však nenašel, jen popis pekla
tak jsem se začetl...to byla hrůza
všichni tam skončíme i nějaká lůza.

...kastelán dokázal,
moc jsem to nechápal
nic není pravé
vstupenky drahé.

Před chvíli zavřeli všude je prázdno
zas budou otvírat...ale až ráno,
vzpomněl jsem na všechny i na to peklo,
však jsem též pračlověk,vždyť je tam teplo

...alespoň vím,do čeho jdu.