Anotace: ..........
Nic
jen bílá světla při svítání
temnost noci
s hříchem
ale bez viny
a slova - ptáci
náruč objímaná
praskot blouznivé modlitby
Nic
dva roky......jak voda odtečená
a smíchu je jenom po skrovnu
a ty jsi jak báje
představou vymyšlená
na kříži mého osudu
Nic
a přece to není málo
ta potřeba prostě jen tak snít
dal jsi mi víc než by se možná zdálo
dal jsi mi víc než jsem mohla chtít
geniální ... slova tak lehounce plynou, je úchvatná ... čte se sama...
.
i pro to malé nic v našich srdcích stojí žít
15.04.2008 08:20:00 | vapiti
Nic ...a přesto plné emocí
nic ...co někdy pleteme si s nemocí ...
nic ...hlava bolí, tváře hoří
nic ...ztracená kapka v moři
A přece tolik důležité ...
14.04.2008 21:24:00 | Beepat
Nevím, jestli se mi to jen zdá, ale posledních několik tvých dílek se mi tak nelíbí, jako ty předešlé.
14.04.2008 10:39:00 | Jan Simon
Líbí se mi,smutná lehkost,virtuální prázdno plné plné poezie,hladící myšlenky -S-
14.04.2008 08:37:00 | Skywalker
...nic...prostor ve kterém se odbývají největší mysteria našeho bytí...prostor mezi jádrem atomu a jeho elektronem...prostor mezi sluncem a planetami...a nakonec i prostor mezi lidmi zahlušený nevídaným informačním šumem jedenadvacátého století...nic... a přece víme,že vztahy mezi lidmi by v onom prostoru měly být posvátné...!!!...nic...???
14.04.2008 08:21:00 | rolon
Ten konec je opravdu myšlenkový, pozastavila jsem se na tím a zapřímešlala. Bohužel mne nic nenapadlo. Jen smutek stále ve mne koluje.
14.04.2008 06:00:00 | NikitaNikaT.