Za koncem

Pročítáš si mezi řádky
román psaný někde v dálce,
krátce dlouhý, dlouze krátký,
se Tvým jménem na obálce.

Další konec jedné části,
divný pocit prázdnoty.
Čas je venku z Tvojí pasti.
Však neuvízl jsi v ní Ty?

Malé části Tvojí mysli
v labyrintu emocí.
Východ na něm nezávislý.
Proč se stáčíš za nocí?
Prázdná půlka jedné stránky,
prostor někde za koncem.
Brána a v ní čtyři zámky,
jeden dovnitř a tři ven.

Jeden klíč ji přece musí...
Otočíš jím nazpátek?
Nejistota, která dusí.
Co přinese začátek?