Nemohu vám dát

Když se chci usmát,
mou tvář hyzdí grimasa,
asi to bude tím,
že mé srdce nejásá
mé oči jakbysmet,
když vidí tu bolest,
plakaly by hned.

Však rýsuje se naděje,
že srdce opět okřeje,
tvář se bude smát
a oči zářit...snad.

Chtěla bych úsměv rozdávat
ne vám tu brečet,lkát
proto přestanu psát,
až bude lépe,začnu znova
snad.