Život...

Anotace: ...

Na vrcholcích i rozvalinách
srdečního uzlu..
Účtuješ s pocity
a pozůstatky pudů..

Nad tichým kvílením
vyprahlé duše..
Vznáší se ticho..
Tak zvláštně hluché..

Směsicí vůní provoněné..
Tou vůní chtějí být pohlcené..
Tvé dlaně co hledají,
křídla, co nemají..

Pohledy do dálky..
Těkají tam i zpátky..
Z věžových domů,
do stínů stromů..

Hledají kudy jít..
Jak se v moři lží netopit..
Nechtějí nic jenom klid..

Tichých rán..

Autor labuť, 18.04.2008

Přečteno 368x

Tipy 29

Poslední tipující: PIPSQUEAK, drsnosrstej kokršpaněl, kavec, bělásek, vodnař, s.e.n, Petbab, zena, milan nov, Bíša, ...

Komentáře (7)

Komentujících (7)

Doporučit (1x)

Tisk

Komentáře

Líbí se mi...*:)

30.12.2009 11:07:00 | PIPSQUEAK

...ticho nemůže být nikdy němé , vždyť jsou
v něm ukryta všechna slova ...ale duše je také plná ticha a slov , tak se to podle mne vše překrývá a dokonale do sebe zapadá, jenže , kde zařadit lidskou touhu a bolest...toť otázka? Moc pěkná básenka Jirka

18.04.2008 17:54:00 | kavec

Hezká báseň.Touha po šťastném životě.
Rozjímání.

18.04.2008 17:37:00 | s.e.n

Pěkné verše...

18.04.2008 11:46:00 | Bíša

Moc pěkná, taky se někdy topíme ve lžích, stačí si pustit TV.

18.04.2008 10:50:00 | Psavec

... má to něžný nádech ...

18.04.2008 10:10:00 | Marcella

Velmi myšlenkový konec ... pozastavila jsem se nad tím.

18.04.2008 09:21:00 | NikitaNikaT.

Život...

Život...

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (6+1)

Autoři na chatu (1)

Návštěvnost