Proměna

Před zrcadlem stojím,
sebe nepoznávám.
Kdo je ta,co vidím,
já se často ptávám.

Oči dřív tak veselý
nějak posmutněly,
všechen jas
v nich náhle zhas.
Tohle to jste chtěli?

Já se snažím,pomáhám,
proč si toho nevážíte?
Nadarmo se námahám,
stejně to neoceníte.

Nechci žádnou odměnu!
Jenom DÍK by stačilo,
místo toho vyslechnu,
jen to,co mě ranilo.

Kvůli tomu moji tvář,
často zdobí slzy,
kdy se vrátí očím zář?
Snad to bude brzy...