Vsetíne...

Vsetíne, Vsetíne, město v kraji malebném,
Beskydami omámené,
tíhou stromů posázené,
máš strastiplné vnady.

Vsetíne, Vsetíne, město v krásném kraji,
nitrem plným navrácený zpět,
dříve tolik svázaný,
jako snopy z polních cest.

Vsetíne, Vsetíne, město v kraji malebném,
vůní domova vyspalým,
s něhou prokládaný,
v zimním větru vstoupíš.

Vsetíne, Vsetíne, město v krásném kraji,
tím to všechno začíná,
novou notu nalézám,
novou v tomhle kraji,
z okna teď se podívám,
vidím svoje dary.

Vsetíne, Vsetíne, město v kraji malebném,
ptáci kolem tebe krouží,
ty jen tiše bdíš,nic z toho neslyšíš.
Opičím zvukem se krásná melodie line,
ty jen o kus dále spíš.

Vsetíne, Vsetíne, město v krásném kraji,
v parku stinném, uleženém,
drahém jako zralý sýr…
Ze zámku sem vane z výše,
korouhev a zvuk ze zobu,
vítr valí k nám…

Vsetíne, Vsetíne, město v kraji malebném,
vnořené do žhavé svíce,
vosk však teče, prská dál…
Inu máš sílu věznící,
poezii věštící…

Vsetíne, Vsetíne, město v krásném kraji,
nechal jsi tu něco tiše,
nevonní to, spíše páchne,
jsi však krásný, zlobím se,
ale cítím s tebou dál…

Vsetíne, Vsetíne, město maloměstské,
tvoříš skupiny z říše,
spojovati nemáš rád…
Moje hrdost a čest hlásí,
mám tě tuze rád…

Vsetíne, Vsetíne, město maloměstské,
neotáčej se mi zády!
Strachu mám už plnou hlavu,
milující žal…
Vsetíne, Vsetíne, město maloměstské,
máš tuze krásné tvary,
ale pokrytectví nemám rád…
Martinec Vlastimil
20. Června 2005