Závislost

Že starostí máš plnou hlavu?
Že chce se ti zas plakat?
Jsi odsouzená na popravu
za to že nechala ses zlákat.

Kouskem kovu ublížit si,
To umí přece každý,
Však člověka, co tu byl kdysi,
Je o moc těžší spatřit.

Spousty slz a spousty krve,
Proč to děláš?Pro radost?
Zkusíš-li to napoprvé
Stane se z toho závislost.

Udělají z tebe blázna,
Tak toho se ty bojíš?
Že pošlou tě zas tam – do prázdna,
Kde už napůl stojíš.

Vždyť můžeš si za to ty sama,
Vždyť je to jen tvoje vina,
Že žiletkou ses chtěla klamat,
To nikoho nezajímá!!

Odsouzená nadosmrti,
Do kouta tmavé místnosti,
Lítat k nebi bez perutí,
To nic dobrého nevěstí!!!