Myšlenka a předtucha..
Myšlenka a předtucha..
V kaluži koupe se myšlenka..
Je jako vlásek tenounká..
A šeptá já jsem hezounká..
A za ní v pozadí..
Jen nenápadně obchází..
A šeptá jemně do ucha..
Poslouchej já jsem předtucha..
Maličké zrnko písku,
co povznesl ho vítr..
V oku mě tlačí..
Co to..?
Proč pláči..?
Je z duše, z uvnitř těla..
To předtucha ho tiše probudila..
A zkázou uderu rozvířila..
Přetéká kalich červeného vína..
Co v sobě bolest svírá..
A písek z duše srdce rozedírá..
Ztracená víra..
Je jako vlásek tenounká..
A šeptá já jsem hezounká..
A za ní v pozadí..
Jen nenápadně obchází..
A šeptá jemně do ucha..
Poslouchej já jsem předtucha..
Maličké zrnko písku,
co povznesl ho vítr..
V oku mě tlačí..
Co to..?
Proč pláči..?
Je z duše, z uvnitř těla..
To předtucha ho tiše probudila..
A zkázou uderu rozvířila..
Přetéká kalich červeného vína..
Co v sobě bolest svírá..
A písek z duše srdce rozedírá..
Ztracená víra..
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Předtuchy jsou takovými vážkami poletujícími nad hladinou naší mysli...;)
pěkná báseń;) *
19.04.2008 15:03:00 | Severka
...myslím ,si že víru musíš v něco mít a kdo jí ztratí ,
těžko jí pak nalézá znovu .
Někomu se nalézt stracenou víru nedaří celý zbytek života...Básenka moc pěkná Jirka
19.04.2008 11:52:00 | kavec