Vráh úchyl
Vráh úchyl
Anotace: nic moc...
prázdné tiché pokoje.
Vrah na stododle sedí,
boty má celé od hnoje.
V rukávu dýku,
u pasu dvě další.
Libuje si v bolestivém křiku,
prý mu v hlavě trochu straší.
Na tváři masku,
s průzorem na oči,
čeká, nevydá hlásku,
pak na oběť seskočí.
Bodne dýkou,
dvakrát, třikrát.
Oběť ječí,
v bolestech se zmítá,
a vrahovi úchylovi,
tím potěšení skýtá.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Popravdě... když jsem to psal vůbec sem nepřemýšlel o tom, jak to má být... nemůžu psát a přemýšlet o tom... to nejde, pane Neurobeate.
21.04.2008 20:43:00 | Johny Styx
ne ne a ne, je to dobré tak jak to je.nemusí to být za každou cenu pořád jen ty lítající střeva.takhle je to možná ještě děsivější.vlastně určitě.asi jste to tak chtěl, pane styx.
21.04.2008 19:14:00 | neurobeat
něco jako: Střeva z oběti ven visí, a z vraha chladné potěšení čiší... či tak něco?
20.04.2008 20:52:00 | Johny Styx
Myšlenka úžasně morbidní (ale to už ovšem ode mne víš:-) )
Jinak - verše by to chtělo vypilovat, ale jinak - nemám co dodat, možná by to chtělo ještě přiostřit, ať to přesně zapadá do Tvého stylu:-)
20.04.2008 20:26:00 | AnnieB
Proč jsem si jenom představil chlévského Zorra, tajemného ctitele?
Ale ne, je pravda, že extratřída to není, leč propadákem se toto dílko také nazvat nedá, hlavu a patu by to mělo.
20.04.2008 17:56:00 | CorrimsonTom