Trpící nespavost

Proč zase myšlenky straší mne,
když chci jít v klidu spát,
proč měsíc z vrchu vidí mne,
nechci se jej ptát,

nechci se zakrývat křídly noční můry,
i když slyším hlasy zhůry,
chci v náručí hvězd snít o tom :

*jaké to je být nepostradatelným
dílkem tajemné noční oblohy*,

kéž existovaly by náhody.
kráčející stíny,
prošlapaly by si cestu,
rukou v ruce,

pohledy upřené,
k ráji,
který na zemi nenacházeli,
snad dobré úmysly je doprovázely,
na oblacích plují si,

den co den...

.../Ach - jakou lehkostí naplnil mne sen/...