Denní můra

Moje holka z Michle
za mnou chtěla rychle
a tak letěla do Frydka-Mistka.
Jen v plavkách nasedla
v Praze do letadla
- ať vidno, že není teroristka.

Z dětství na svá fota
kde kouká nahota
naopak já fixem čmárám pilně.
Nechci splácet účet,
do krimu jít bručet,
vinen, že snad smýšlím pedofilně.

Že chci mít svá práva,
tak se moje hlava
bude muset potkat s krémem do bot.
V médiích omílá
nějaká Džamila:
Rovnost práv zajistí černý chobot.

Hrdinou ze cviku
mohu být pár mžiků
- bohužel ale ne život celý.
Se zlomeným hřbetem
krčím se před skřetem
myslíce si něco o prdeli.

Mám právě všeho dost
koupím si svou hrdost.
Instantní, z Obi a žádný štráchy.
Řekli mi však přísně:
Nauč se text písně.
Budeš zpívat u Velkýho Bráchy.

Všichni kolem hrají
v tomhle jinotaji,
v kostele zatím karty míchá ďábel.
Já mám ruce holý
a v týhletý roli
losem přiřknut bude mi Kain či Ábel?

A tak zvedám výš
svoji plnou číš
a do dna připiji.
Všichni se berem
tím novým směrem

Vítejte
v postdemokracii..