Kávová sedlina
Kávová sedlina
zpytuji vzpomínky
když spánek dlouho nepřichází
noc už má na sobě vybledlé praskliny
stříbrná mlha
válí se líně v mlází.
Má křehká duše která věří v dobro
vidí cestu dlouhou
jak
se kroutí v lesku
mé oči přísně šálek měří
domeček z karet padá
„život se hroutí.“
Tak mám - či nemám věřit dál?
V rukou mi nezůstalo vůbec nic
v hrníčku obtisk mojí tváře stál
a
„s osudem si sprostý život hrál.“
© 2008, Sidy
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
jedam.. musime se take trochu vzeprit, nekdy to ani jinak nejde vid? Diky moc ze jsi prisel.Preji i Tobe hodne sil.
29.04.2008 15:09:00 | carodejka
Aluna..Alo vsak vis , lidske osudy se stridali a misky vah maji co delat... ale uvidis ze bude zase dobre, co je jednou narusene, kde je mezera tam se to nikdy, nikdy uz nezceli.. nesmutni a pisni budu se tesit.
22.04.2008 17:35:00 | carodejka
Belmon..moc Ti dekuji , bylo to takove zamysleni nad kavou, mam ji totiz moc rada s bahnickem... hihi
22.04.2008 17:33:00 | carodejka
tak ta věštba byla asi moje čarodějko,sedí to úplně na mě,jinak ve čtvrtek jdu ke kartářce tak ti pak napíšu co a jak,jinak moc hezká báseň.
22.04.2008 09:18:00 | Aluna
voděnka.....Hezhy vecer, moc dekuji ano , je to volny vers a spolecne s životem jsem se pustila do vestby...z kávové sedliny.
21.04.2008 23:56:00 | carodejka