Mokrá hladina..
Mokrá hladina..
zouvám si boty..
Nořím se do vody,
se spletenými vlasy..
Jen mokrá hladina,
jakoby chtěla..
Po tmě a neslyšně,
vstoupit do mého těla..
Kdyby tak bolest,
ze srdce vyplavila..
A úsměv po vlnách,
na rty přilepila..
Chtěla bych v pohádce
být víla..
Co lásku nezná,
jen tančí a zpívá..
Tam na té louce..
Ve stínu..
U rybníka..
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Na vodu je ještě brzy, ale aspoň mi to přiblížilo Slunko, teplo, léto ...
25.04.2008 17:03:00 | NikitaNikaT.
kdybych byl tím hastrmanem
co tam u vás hlídá most
vzácný ze dna zved bych kámen
pro úsměv tvůj a pro radost
****
Jiří s.
22.04.2008 20:14:00 | j.c.
krásná básnička, a souhlasím s panem Jirkou, který napsal krásný komentář
22.04.2008 17:31:00 | Danah
...myslím si že všechno je na tobě...
když odstraníš zábrany co máš v sobě naskládány
a voděnka bude mít volnou cestu
tak určitě do tebe vstoupí a ani nebudeš vědět kdy a
jak do tebe vstoupila...
jsme vlastně neustále strůjci svých tajných přání
i svých osudů...
že netančíme u toho rybníka ...
a co nám v tom brání ?
A co nám brání v tom být konečně sami sebou a nedívat
se na pravo ani na levo , co si o nás myslí lidi
zda jim to vyhovuje ,to naše chování , či nikoliv...
ještě maličkost...
člověk asi , aby mohl být dokonalým básníkem citu a něhy
by se měl alespoň jednou zbláznit a vychutnat si
všechno , co v tom bláznovství může potkat...Jirka
22.04.2008 12:24:00 | kavec