Soud čtyř období

I.
Nevidím Ti do tváře, živote,
co růžoví poupat vedeš z oltáře
jak andělské světlo.

II.
Tvé jméno je Ikaros!
Ač neznám Tvé rysy,
Ty bloudíš tmou
a z ranní rosy
zdobíš svá ústa mlčenlivá.
Mě nezapřeš, živote, nemysli si!
Ty jsi jen večer - co se stmívá
v idejích a kráčí od sklenky dál.
Mrtvý jsi, jsi krátký,
natož, aby ses mi smál!
Umyj si z očí beznaděj a slepotu,
buď mi každým ránem svící,
jejíž vosk téhle noci v šepotu
zatančí valčík na měsíci - Vím.

III.
Vím - jsi jen zlatou nití,
tím klíčem,
co odemyká mou bránu žití,
jsi ztvárněním Ježíše
v nadějích a dnech dlouhých
-pozvednutá číše:

IV.
..."Na Vaše zdraví!"...