...kdybys napsala jen ty poslední tři sloky tak nemusíš psát dále...jsou tak nabité slovy a dějem až to zaráží ,
ale musíš jít za nimi do jejich nezměrné hloubky...
jinak neuslyšíš ticho a jen se s ním mineš snad o krok nebo o celou míli...
Někdo by řekl jsou to jen slova , ale dovedou ve tvé duši vytvořit takovou náladu , která tě dokonale dovede do říše tvých snů a ty můžeš při nich nádherně snít
a možná i spát...
Nejde nikdy odělit ticho od slov a slova od ticha...
Je to vlastně taková dualita , co náš mozek nemůže moc pochopit , proto si vždy na pomoc musíme pozvat srdce a duši ,abychom alespoň trochu začli chápat...Jinak je to celé moc pěkné a mi se líbí ...Jirka
24.04.2008 17:24:00 | kavec