Soucitem nemocní

Černá je barva, jež nosím v sobě,
bílá ta je teď pro jiné,
děkuji všem jež v těžké době,
ukazují, že úsvit nás nemine.

Děkuji dobrým, neb jsou mým vzorem,
i těm druhým, rád je mám také,
procházím podzimním zoraným polem,
však kvete tu květina a to mě mate.

Co stane s kvítkem krásným a bezmocným,
až přijde zima a mráz?
Vemu ho k nám soucitem nemocným,
u nás mu bude přes zimu snáz.