Mrazí to...

Když dohořívá v srdci cit,
když už jej nelze zapálit,
když spadá láska jako listí,
udělá místo nenávisti.

Srdce se sevře bolestí,
strach samoty je předzvěstí.
Cítíš se prázdná, zhrzená,
zebou tě holá ramena.

Stočíš se v koutě do klubíčka,
polštářem stíráš slzy z líčka.
Snažíš se zahřát, zadýchat,
naději v hrudi rozdmýchat…

Jak temné stíny mezi stromy,
jak studna, která vlhkem voní.
Tak samota tě uvězní
v ledovém pustém neštěstí…

Beznaděj v duši rychle klíčí,
v hlavě bezpočet hlasů křičí…
A jen tvůj vlastní poroučí -
Takhle to přeci neskončí!