Pohádka o sani
Pojď
půjdeme se toulat
jen tak
prázdnými ulicemi
plnými něčího slunce
bude to jako vyprávění
o zabouchnutých dveřích
hledaného citu
jako příběh
se špatným koncem
nesmělého počátku
s nádhernou
prostřední slokou
úžasné hudby
bude to jako pohádka
o uspávání stohlavé saně
a každá z těch hlav
bude jednou lidskou emocí
nenávistí vášní
krásou pohrdáním
chtíčem
a budeme je hýčkat
prosit
budeme jim hrozit
i nenávidět je
a budeme
vlastní silou
ukrytou v našich srdcích
uspávat ty pocity
až zbyde jen jedna poslední
hlava
a ta se bude jmenovat
Láska
a to ti pak
zlíbám tvé zkrvavené rty
a prach v dlaních
setřu svými vlasy
a už nikdy
nebudu vzdálená
blíž k smrti
než radosti
už nebudu tajemstvím
se zelenou barvou
v očích
odkapávajíci na tváře
bezbožnou prázdnotou
už prostě nikdy neodejdu
do Samoty
Přečteno 314x
Tipy 12
Poslední tipující: Noc17, stmivani.na.lepsi.casy, Psavec, Štěpina G, Bíša, Romana Šamanka Ladyloba
Komentáře (2)
Komentujících (2)