Selka z moravy

Házela jsi slepici,
nicotná zrnka zrní,
selka zdravím kypící,
rostoucí hrdě v trní.

Nekonečně kruté poddanství,
kůži prací sedřít,
pro pány na panství,
třeba i zemřít.

Bylinky dětem vaříš,
proti černé nemoci,
v pánaboha věříš,
jen on může pomoci.

Farář církve svaté,
hranicí Tobě hrozí,
prý dědictví proklaté,
po prabábě s bradkou kozí.

Svaté církve inkvizice,
lži ze mě páčí,
palce drtí po tisícé,
botky španělské tlačí.

Pro názor pokrytce,
šat můj hoří,
nazývali mě čarodějnice,
a přece andělé se mi dvoří.