kapka tou to začíná
voda
čistá a praměnitá
zem s které vyvěrá
rostliny které jí píjí
kamínek za kamínkem míjí
najednou pramínek
jako když fouká vítr
který rozdmýchává plamínek
pořád větší a větší
malinký potůček
nese sebou začátek
a stále se těší
na to až život ponese
až zvěř co běhá po lese
napije se z něj
chtěj nebo nechtěj
z potůčku říčka
prodírá se korytem
málá rybička
proplouvá životem
najednou smyčka
kořeny stromů
co zpevňují břeh hýčká
řeka
zahalí nicotu
jako deka
a však donese čistotu
smyje samotu
stezk a smutek
moře
bože?
jak to že život tak utek?