Bitva

Vítr již utichl,
i stromy šli spát,
v záblescích
slunce,
se skví starý hrad.

Na hradbách hlídky,
jim leskne se zbroj,
v rukou maj
píky,
brzy čeká je boj.

Paprsky slunce
za zavřenou branou,
jezdci se houfují,
nestojí
stranou.

Šlechtici v brnění,
co leskne se zlatem,
až rohy zadují,
potřísní je
krví a blátem.

Na věžích střelci,
již nabíjí kuše,
síla je věnčí,
smějí se suše.

Ve sklepech pod hradem,
ve světle svíček,
stojí tři mágové,
zaklínaj tiše.

Z východu
vojsko,
blíží se k hradu,
šlechticů rozkol,
přinesl zradu.

Rozkazy znějí,
odvaha
kolísá.
Teď bubny duní,
do hluchého ticha.

Kopyta zaduní
na blátivé zemi,
jezdci
vyráží,
k boji s nepřáteli.

Za krokem krok,
se pěšáci sunou,
to oni jsou oběti,
jsou
první vlnou.

Meče se blyští,
i nabroušená kopí,
šípy vzduchem sviští,
krev zeminu
smočí.

Magie vzduchem,
zapraská náhle,
a ty co zasáhne,
zaječí táhle.

Vojska
se střetla,
přináší skázu,
není již světla,
možnosti pro nápravu.

Životy končí,
v
té líté řeži,
moc je to jediné,
oč tady běží.

Země je rozrytá,
temnota nad obzorem,
mrtvými
posetá,
je masovým hrobem.

Ječení raněných,
pomalu utichá,
šlechtic co prohrál,
to
jen těžko rozdýchá,

Hrad padl do rukou
vojska nepřítele.
Zvony zní do ticha,
za
všechny padlé.