Mé opouštění

Všechny mé kufry jsou nachystané k odchodu
Pohled zachycuje mě připravenou,
odejít a zranit vlastní rodinu,
nikdo mě neuvidí skloněnou.

Stojím tady venku ze dveří
Nenávidím jak mě pořád táhnete zpět,
Obloha venku se již šeří,
Nenávídím, že sbohem řekne pár posledních vět.

Najednou jsem tak sama,
mohla bych zemřít.
Avšak vím že z rána,
musí nový den přijít.

Tak mi dejte pusu a usmějte se na mě,
řekněte, že zůstáváte,
obejměte mě jako by jste mysleli vážně,
že mě rádi stále máte.

Protože já odcházím,
na svou vlastní cestu,
nevím, jestli se někdy vvrátím,
dám sbohem každému vašemu gestu.

Je tady tolik chvílí, kdy jste mě nechali spadnout,
tolik chvílí kdy jste tu nebyli,
teď já nemůžu vidět vás stárnout,
musím odejít přesně v téhle chvíli.

A přitom říct musím,
tohle všechno nic neznamená.
Vlastní život si zkusím,
dokud nebudu osvobozená.

Každé místo kam půjdu,
vy budete se mnou,
když ze správné cesty sejdu,
vy dostanete svou.

Ale když se vrátím,
přinesu vám vaše štěstí,
ale když se ztratím,
zůstane to jak každý věští.

Tak mi dejte pusu a usmějte se na mě,
řekněte, že zůstáváte,
obejměte mě jako by jste mysleli vážně,
že mě rádi stále máte.

Protože já odcházím,
na svou vlastní cestu,
nevím, jestli se někdy vvrátím,
dám sbohem každému vašemu gestu.

Už opravdu přišel čas,
musím odejít,
ještě jeden jas,
musím to sama chtít.

Poslední polibek,
pak oči zavřeme.
pár posledních chvílek,
já už budu na cestě své.