Cesta

Elf jasnou nocí utíká,
měsíček bílý svítí dál.
Pod závojem krásné noci,
spěchá své milé ku pomoci.

Jeho elfka - krásná,milá
se v temném lese ztratila.
On však ví, že jen stěží
se vedle ní znovu položí.

Ta,co v něm svou lásku skryla,
už z dáli jasně zpívá.
Píseň temnou, avšak zjevnou.
Zpívej, zpívej srdce mé!

Bránu černou stráží čas,
elf tam nikdy nedorazí včas.
Průchodem duší projde snad,
copak elfíku, ty máš strach?

Z povrchu země,
on šlápl vedle.
Co všechnos zkazils.
Elfe tys tam byl!

Světlem dne,temnotou noci,
spěchá sé milé pomoci-
Teď už jen řve,netvory kosí.
Všechno své u srdce nosí.

Zámek černý stráží Naas,
do náručí ji vezme zas.
Snad nechytí nás zas.
Elfe ty máš strach?

Ve věčném objetí žijí snad,
elf a elfka sešli se v nás.
Celím světem prošel sám,
teď ortel svůj má a měl ho dát nám.