Barevné kouzlení..
Barevné kouzlení..
Žár noci vychládá až k ránu..
Jen tichá píseň
zamotává hlavu..
Omývá sny
a budí touhy..
Do duše maluje mi šmouhy..
Tisícem pastelek..
S rozličnou barevností,
vsakuje do mých kostí..
A každá barva duhy,
omotává své pruhy..
Okolo uzlíčku touhy..
Na prstech tečky barevnosti
z palety upatlané dosti..
Chtěla bych barvou zakrýt zlosti
a slunce kouzlit do sytosti..
Ve dlaních..
Jen tichá píseň
zamotává hlavu..
Omývá sny
a budí touhy..
Do duše maluje mi šmouhy..
Tisícem pastelek..
S rozličnou barevností,
vsakuje do mých kostí..
A každá barva duhy,
omotává své pruhy..
Okolo uzlíčku touhy..
Na prstech tečky barevnosti
z palety upatlané dosti..
Chtěla bych barvou zakrýt zlosti
a slunce kouzlit do sytosti..
Ve dlaních..
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
...Nikita si myslí , že ten konec je nucený , mi to připadá , že tu první sloku píšeš ty a pak nastoupí na tvé místo někdo druhý a píše za tebe...
Takové roztříštění osobnosti ...Já to tak z té básničky cítím a zas mluvím pouze za sebe ...Ta prvá sloka je Labuť a ten zbytek někdo neznámý ...Možná se pletu a nebo tys byla v nějakém větším citovém rozpoložení a to zapůsobilo na další průběh básně ...Ale velká škoda , že nejsem profesionální kritik , to bych třeba své počínání dovedl nějak obmluvit , ale já vždy hodnotím srdcem a duší , co ty mi řeknou , to píšu...Jirka
30.04.2008 12:55:00 | kavec