Kostky

Myslela jsem na tebe mnohokrát
Ve zlém i v dobrém - byls v mé mysli
Člověk, co dokázal mě s mými chybami milovat
Dvě duše, co se k sobě vždycky tiskly
Ty a já - nerozlučná dvojka
Kostky a karty, v nichž každý zmatek měl
Asi bych si teď na pravidla nevzpomněla
Ale co na tom? Každý zapomněl...
Stojím tu nad propastí a hledím dolů
Myslela jsem na tebe mnohokrát
Teď vidím tě pod sebou jako hromádku střepů
A snažím se je zas a znovu posbírat
Snažím se slepit mozaiku obrázků,
v nichž velkou roli hraje historie
Ty a já a naše společné vzpomínky
Kousky, které trocha zapomnění nezabije
Pár sklínek, vrh kostkami, nový papír
Výsledky, prohry a vítězství
Tvá rozjařená tvář, tvé šílenství
Má marná touha smířit se s tím
Tatínku, co ti je?
Proč další sklínka
tvé srdce neodemyká?
Proč tě netěší?
Co se stalo,
že tak málo,
přináší ti neštěstí?
Tatínku, já tady nezapomněla
Myslím na tebe dnem i nocí
A stojím nad tou propastí kvůli tobě
Dlužím ti
Chci ti být ku pomoci
Tatínku, věřím, že se podíváš
nahoru, na dceru, kterou nechtěls znát
Ať jsi mi kdy udělal cokoliv,
vžycky tě budu milovat
Ať jsem ti udělala cokoliv,
vrhni kostkami
a osud ti může cestu ukázat
Osud ti může oči otevřít
Tatínku, ještě musíš žít
Musíš pro mě žít...