Anotace: .......
trochu jsem zalistovala v tvých básních.... jsou hodně silné
máš štěstí, že to co cítíš uvnitř dokážeš umístit zde na tyto modré stránky.... i když to někdy nepomáhá, tak to druzí sdílí s tebou...
19.05.2008 14:15:00 | Popelka
A co takhle se pořádně naštvat sama na sebe,já vím,že je těžké škrábat se z hluboké studny.Ale nejvíc všechny,kdo Ti kdy ublížil,položíš na lopatky,tím,že to dokážeš!Báseň je velmi krásná!
15.05.2008 13:52:00 | Stardust
Vím,jak z toho ven.Všichni to zvládnou a umí,ne každý to ale udělá.A teď vůbec nemám na mysli "dobrovolný odchod":)) Líbí se mi,že se tu pokaždé najde někdo se slůvky pochopení,podpory a přání.To je vzácný,a hezký* -S-
14.05.2008 07:47:00 | Skywalker
.. život se nedá hodnotit, život se nedá komentovat, život se MUSÍ žít ...
.
víš Luci ... jednom VÍM jistě ... ty ho dokážeš ŽÍT...
06.05.2008 23:23:00 | vapiti
To je rada nad zlato děkuji Milane......to je snad první věc co mě dnes rozesmála......a že jich u nás na firmě pracuje hodně.....to bude výběr....jen nevím jestli mému romskému příteli nebude vadit že mám jako vyzvánění na telefonu Bílýho jezdce od Orlíků.....no uvidíme...
06.05.2008 17:38:00 | Lucie Teru
Posílám Ti mlčící obejmutí na dálku ...
A sílu zalepit tu obálku
zármutku, tíhy a bolesti
Poslat ji pryč
a k cestě zpátky vyhodit klíč
a najít v srdci čtyřlístek pro štěstí ...
06.05.2008 14:02:00 | Beepat
....naprosto přesně nocičko.........přesně to teď dělám kopu kolem se brečím řvu a zvracím........a zůstává jen prázdno a to strašně vzdálené možná.............to možná které už může být napořád...a já mám strach že už se znovu nezvednu........a je to mnohem těžší protože já už to prodělalal už jsem se zvedla postavila se tomu za pomoci přátel......a ono to nepomohlo jenom se to o pár měsíců prodloužilo..a teď je to stokrát horší.......protože já už nemám dostatek odvahy prosit o pomoc..........protože se hnusím sama sobě za tu absenci rovnováhy a odstupu
06.05.2008 13:01:00 | Lucie Teru
Znám, mlčím ....ten pocit na zvracení...to moře vzdálenosti....nedostatek sebelásky se to jmenuje aspoň u mě to tak je...uklidím si všechny kouty svojí duše a budu nad tou špínou zvracet dokud to nevyleze všechno ven a pak zbude co? Prázdný žaludek, jizvy vzpomínek, které při špatném počasí budu cítit ještě za milion let a pocit že něco začíná a možná možná se nad tím vším klene duha.....možná............červánky a možná pak i nebe plné hvězd...
06.05.2008 11:43:00 | Noc17
Na tvé ponuré cesty bych nasadil silničáře, aby tam napíchali jednosměrky, ty z nich hodně rychle vyjela a neměla šanci se vrátit.
06.05.2008 11:20:00 | smudlinek
....děkuju za tip i za to že neumíš poradit....tady rady a soucit totiž už nepomůžou......jen mlčenlivá blízkost...
06.05.2008 11:13:00 | Lucie Teru