Každodenní propast

Stál jsem nad propastí,
to když jsem uniknul spánku.
Slyšet byla jen slova vánku:
"Tady je konec všech slastí."

Kroutil jsem se bolestí,
to když jsem poznával tváře,
které jsem nepokládal za lháře,
jak bijí mne sevřenou pěstí.

Avšak mohu mluvit o štěstí,
že povstal jsem znovu k žití,
každodennímu se bití
o cestě beze lstí.