Před rozbřeskem....

Blednoucí tváří Noci...
plíží se jedno z tajemných mrazivých rán…
Ve stinných koutech ,,Travičky,, v hábitech jinovatky…
Na obzoru koupe se ve sluneční modři hejno vran…
Nemluvně prvním výkřikem přivítalo život z lůna matky…
pohled do tváře budoucnosti….
a zároveň v paralele,
další list dějů přítomnosti v kalendáři do minulosti odeslán….

Ještě než nad popravištěm Noci zazní vítězný oslnivý křik…
ještě než před probuzením ve spánku vydechne zasněný vzlyk…
ještě než kouzelník před aplausem provede svůj poslední trik…
ještě než zmizím v ranním šeru…
s požitkem prodlužuji si tenhle privátní okamžik…
pak stoupnu si ke dveřím propadliště a za kliku beru….
,,Klik,,….