Jsem jako..
Jsem jako..
Do tepla vlní se..
Dívám se skze ní..
Jak život mění se..
Cítím se jako lavina..
Co letí - na zemi usíná..
Cítím se jako láva..
Kam spadne - něco zanechává..
Cítím se jako bouře..
Nevím jak zvládnout - hoře..
Cítím se jako déšť..
Když roním slzy - skrápím vše..
Cítím se jako pomatené ptáče..
Co pípá u plotu a pomateně skáče..
Cítím se jako nic..
Peru se s prázdnem..
Čím dál víc..
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
žena na tisíc způsobů
sama sobě se diví...
taky to znám
(ta báseň nemá chyby)
15.05.2008 12:52:00 | spare
Jako...Zub v ozubeném kole….
část součástky kolosu stroje...
točí se,chvíli nahoře…chvíli dole…
s každou otáčkou mezi dva jiné zapadá,
chirurgicky přesně...
s jedinou otázkou,co ho napadá,
jestli to tak bude věčně….
chvíli v objetí,chvíli osamocen…
se svým světem tělem spojen..
v myšlenkách na jiné ztracen…
až když se křivka otáček změní,
zadření...náraz!...odlomení…
Vzhůru do tajů…
poznávat divy nových krajů….
Jako jsem součástí
tak zároveň originál…
jak vlna se v moři vlním…
jak plamen v ohni…
Hořím...
08.05.2008 18:49:00 | enigman
spousta protikladných pocitů. nakonec i prázdnota si ten svůj najde;)
08.05.2008 14:31:00 | Dota Slunská
...peru se s prázdnem , tak to já mohu , vlastně ty jsi také prázdno a staneš se zas prázdnem , ten souboj a
nebo rvačku bych chtěl vidět na vlastní oči ...
Myslím si , že by nebylo ani vítězů , ani poražených ,
jen by možná vznikla z těch dvou prázdnot , třeba plnost Boží Lásky...třeba...Jinak je to moc pěkná básenka ...Jirka
08.05.2008 14:25:00 | kavec