Tanec pro tebe

Půlnoc teď na věží odbila,
rudou radost dívka dopila.
Piána píseň zní hradem stále,
vždyť jsou tu všichni na bále.

Dívka však v koutě sama stojí,
vyzvat muže k tanci se bojí.
Teď,
právě teď na ni hledí on,
její zbožný idol Teodon.

Stydí se, očka svá sklopí,
on vytahuje šarmu kopí.
Pomalu se k ní kolem všech blíží,
Jako když kočka za myší se plíží.

Usměje se,
ukloní se
a vyzve ji k tanci…

Patří jim celý celičký bál,
všechna hudba, obrovský sál.
Tančí a tančí, jsou jako v Ráji,
jejich těla hoří láskou jako v Máji.

Tím však nic nekončí
a když únavou zavírají oči,
odvede ji do své komnaty,
chtě odhalit jejich nahoty.

Dřív než tak učinit může,
ucítí hebký dotek její kůže.
Naklání se nad jeho šíjí,
dívka blahem pomalu šílí.

Skloní se, ostré špičáky odhalí
a jeho krve se napije potají,
Teodon cítí uvolnění, usíná…

Nevinný úsměv, vypitá sklenka s krví,
toť mladé upírka mocná zbraň.