… a k lovu les…

Zákony života v lese jsou složité a zejména městským lidem velmi cizí. Zvláště vztah lovce a kořisti býval vždy zdůrazňován, až se stal jakýmsi mystériem. Pro nás všechny by měl být les místem, kde se mohou naše kreativní síly probudit k životu a rozvíjet bez nějakých omezení ze strany společnosti a ostatních lidí..."

No, a teď (po těchto několika poznámkách - omezených náznacích) můžeme přistoupit k výkladu: ... ne, nebudu Vás trápit (už tak to bylo hodně dlouhé). ;o)

Jen jedna poznámka protínající materii v jiné rovině:
Dětem číst pohádky. Ale skutečné pohádky. Je tam "všechno".

13.05.2008 11:36:00 | Juan Francesco de Faro

Co jsem si třeba včera vyhledal (dílko je staré několik měsíců), abych byl "vyzbrojen". ;-)
(citováno z Andrews, T.: Lexikon zvířecí magie /Animal-Speak, The Spiritual and Magical Powers of Creatures Great and Small/. IŽ, Praha 1999 /orig. 1998/, s. 47.)

"Ve všech raných kulturách se strom objevuje jako symbol velké matky Přírody a životní síly, která spojuje projevy nejnižší s nejvyššími. Stromy byly chápány jako místo celistvosti, kde se božská síla stýká s démonickým podsvětím - jako stromy života.

V germánské kulturní oblasti ... vesmírný jasan, v jehož středu je země lidí. Jeho mohutná koruna svět zastřešuje; na vrcholku žijí bohové, zatímco jeho kořeny sahají do podsvětí života, do lůna smrti. Podobné stromy jsou známé i z jiných kultur. Buddha...

[...]

Lesy jsou symboly nevědomí. Odrážejí nevyčerpatelné primární síly, k nimž máme přístup. Lidé mívají z lesa hrůzu, pociťují strach o svobodu, o své vlastní tvořivé síly, nebo se obávají uvolnění nevědomí.

13.05.2008 11:34:00 | Juan Francesco de Faro

Vždy, když beru do ruky slovníky snových symbolů, snáře apod., vždy nejprve hledám výraz topol. Slovníky ani tak ne (ale vše podává jen výsek, pohled s určitého/ých úhlu/ů), ale snáře jsem i proto nucen brát s hodně velkou rezervou.

A nemyslím si, že je to nějak zvlášť o znalostech. Zjišťuji, že to, pokud je to děláno spontánně (to vidím i u druhých, obecně), přichází správně (člověk se necenzuruje, nestylizuje). Proto třeba sám se sebou bojuji (u něčeho, co jsem sem nedal), jestli to mám esteticky zdokonalit (ale významově "přetvořit"), nebo nechat tak, jak to ze mě vypadlo. /Asi hlavně "lépe propojit představy s jazykem", "mozek s rukou", pracovat na výrazu zdokonalováním nástrojů - zjevně velké nedostatky - doufám, že i rezervy. Pak nebude třeba to řešit./ Já to dělám tak, že hledám (snažím se hlouběji porozumět) až poté. Konečně, i když něco vím, tak to jsou vždy jen určité interpretace. Existují jiné, jiné kontexty atd. Často ani nehledám, jen mě něco tu a tam najednou něco trkne. A drze si sám řeknu, že to ukazuje na něco jiného, než je v knihách. Konečně jen neúplná znalost je tvořivá, jak tvrdil i Goethe.

13.05.2008 11:33:00 | Juan Francesco de Faro

Vzdávám to...! ... ba ne. Jsem si jistý, že tato věc je výš (i hlouběji) než třeba Stříbrná noc, a to i esteticky. Mě rozhodně vybízí k většímu přemítání. Z reakce mohu být jednak "běžně lidsky" zklamán (a mělo by mě to vybízet k hledání výrazu - a vybízí), avšak rovněž mi to potvrzuje to, že i "myšlenky, za které se upaluje" (to rozhodně není tento případ), je v některých případech snad možno napsat i tak, aby je bylo možno dát i na billboard. A nejlépe tak, že to nakonec bude obecně bráno jako sranda, takže to lidé i rádi roznesou. Kdoví?

Všechno, co píšu, a lze si normálně představit, ať takové představy jsou probouzeny (neboť vše má i konkrétní, "normální" důvody, ale vždy jsou více zdrojem, než cílem. Proto si sám i u takto krátkých věcí postupně uvědomuji další věci, které jsou za. Nebo dokonce, co skutečně je za. Někdy to intuitivně může dřív a přesněji napadnout někoho jiného. Nebo ho prostě napadne úplně něco jiného, mineme se (ale já bych to měl brát též vážně - cosi jsem "nabídl", a toto je "výsledek") a já nakonec mohu být "souzen jako kandidát na hranici" naopak za něco, co bylo poměrně nevinné (nebo jsem si myslel, že je nevinné - pak myslet znamená h... vědět). To je důležité znát. Za to Vám děkuji. A vůbec za to, že čtete, co píši, a reagujete na to. :-)

13.05.2008 11:32:00 | Juan Francesco de Faro

nejsem mamina,ale prec chapu Hanele....jde z z toho az hruza,ale tak treba kricí stestim :))

12.05.2008 15:26:00 | saddova

uff

12.05.2008 15:19:00 | Romana Šamanka Ladyloba

mám holčičku, sedmiletou - hned se mi z toho udělalo úzkoa nehezky po duši... pořád mám pocit že ju nemožu nikdy dost chránit před světem a životem...

12.05.2008 14:40:00 | hanele m.