Studánky

U vyschlé studánky stojím žízivá,
tráva žloutne, květy opadaly,
v dáli ptačí píseň doznívá...
zbylo jen strniště a vykácený les.
Kde je ta studánka,ptám se,
kde je mé dětství, mládí dnes?
Čas létem jen proletěl
a podzim už ke mě natahuje své supí drápky,
studánky vyschly a stejně jak v mé tváři,
na zemi zbyly po nich jen bílé mapky.
Jsem sama a kolem mne plouží se tajemné stíny
prý jiná jsem, však ne jen já
i svět je jiný.
Čas změnil mou podobu
a na stříbro proměnil mé kdysi zlaté vlasy
však čas změni i mé myšlení
a duši oblékl do větší krásy...