Vražda

Anotace: o tom jak se zabíjí

Vražda

Venku padá sníh,
ty‘ s rázem stih.
Seš ticho protože,
krev zalívá tvé lože.

Zalívá ho čím dál víc,
já vidím světlo večernic.
Světlo svítí na tělo tvé,
já držím nůž v ruce své.

Do tebe ho bodám,
do kaluže krve padám.
Krev tvá jest býti,
já už nechci žíti.

Nůž do sebe zabodnu,
potichu na zem dopadnu.
Tiše vykrvácím,
do tvých snů se vracím.