pár teček

Popraskané rty
a zledovatělé ticho,
co skrývá kousek
mého nitra.

Něha co ztratila se
za bílými mraky
si vzala do hlavy,
že odletí mi taky.

Alespoň pár kapek krve,
když slaně už to neteče,
barvy se slily a proužek ticha
mi mezi prsty proteče.

A tak se snažím křičet
skrz zavřená ústa.
Motýlům křídla utrhnu,
tak snad to není hřích...

I když si nejsem jista