Když prší a hřmí

Když prší a hřmí,
to se Bůh nehněvá.

Když prší a hřmí,
to jen slzy prolévá,

blesky a déšť,
toť vzlyky a pláč,

Pláče Bůh nad námi,
nad tím co vidí,

Pláče Bůh, naříká,
nad chováním lidí

Dávno není všemohoucí,
jenom pouhým divákem.

Obrovské slzy k zemi se snáší,
řinou se v potůčcích,v řeky se pojí.

V obláčcích sedí,
tiše se bojí

Jak to vše dopadne,
až na zem napadne

záplava z jeho slz.