smrtí nic nekončí ale třeba něco nového začíná

ležela dívka zemí zakrytá
hluboko dole kde nic už se neříká
tam dole, hluboko leží a spí
tu už však žádný princ nikdy nevzbudí

byla tak mladinká s krásnou tváří
život jí skončil náhle znenadání
ona však nechtěla spát a snít
tam dole kde tiše musíš vše být

jednoho dne když ještě s námi byla
přišla ke mně a něžně mě políbila
její obejmutí mi bylo vším
ale cožpak jsem věděl že je posledním?

pak přišla ta velká rána z nebes
andělé vzali si ji k sobě
a já toho lituji dodnes
že tě miluji neřekl jsem tobě

z jejích úst vyšla slova která mě rozdrtila
řekla mi:,,sbohem,, a já nechápal
kde se v ní vzala tahle železná síla
já byl sám a jí nenaslouchal

proto se sebrala odešla pryč
a já tu ted bez ní musím být

kdyby se nestala ta strašná nehoda
mohli jsme být už navždy spolu
sedět a povídat si byla by lahoda
a v kině by jsme popíjeli kolu

ty jsi však odešla spát věčným spánkem
andělé zahalili tě do svého roucha
odnesli tě posledním vánkem
při němž si všechno živé zoufá

buď sbohem a koukej se na nás shora
mi přídeme k tobě a budeme volat
shánět se po tobě nikdy nepřestanu
a doufám že ti řeknu jak moc tě miluju

tvou smrtí nic nekončí
my deme dál
i když jsme každý jinde
kdo by to vzdal

nevzdávej nic a doufej
mi budeme spolu tak poslouchej
poslouchej huudbu nebeských klavírů
je nám to ušito přímo namíru

tak ležel chlapec zemí zakrytý
hluboko dole smutný? ne veselý
jeho prosby ten nahoře vyslyšel
života zbavil ho bohužel...