Bolest...
Bolest...
Měsíc si smutnou
píseň zpívá..
Cítím jak mrazivý
je chlad..
Co rány srdce..
Nezavírá..
Bolest se dere
a dopouští se ran..
Strašně mě zebe
a bodá pod kůži..
Trápím se..
Volám..
Řekni..
Kde odpouští se tam..
Kde bolest v duši..
Sůl sype..
A krvácíš pak z ran..
V srdci mám lásku..
V srdci mám žár..
V srdci mám touhu..
V srdci mám - rozbořený chrám..
Vrať se..
Pomoz mi postavit můj chrám..
Chci smát se..
Ne lízat bolest z ran..
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
nepřej si návrat...do stejné řeky nevsoupí se dvakrát
nepřej si návrat jen nové setkání,
setkání s novým dotekem
Co na tom, že to bude se stejným člověkem?
21.05.2008 09:11:00 | Noc17
má-li dobrý sluch
a není duch
uchopí z duhy pruh
a utvoří kruh
a navlékne prsten lásky
a pohladí vlásky
19.05.2008 08:32:00 | vodnař
...tak to je zas ta jedna z bolících , moc dobrý námět , který je vlastně nevyčerpatelný , protože lidská bolest nemá hranice a nebo jí nemůžeš vymezit
do nějakých hranic ...Je tím s čím se musíme naučit žít
i když se nám to moc často moc nedaří a je to ona kdo
si odnáší tu krásně rozvitou palmu všech vítězství ...
Básenka je moc dobrá i rýmování se mi moc líbí ...
také ji tak ohodnotím ...Jirka
18.05.2008 10:32:00 | kavec