Básně poorlické

Básně poorlické

Anotace: Sladké romance

Básně poorlické

Gibraltar

Vlny se tříští o skaliska,
o břehy krásné španělské,
dnes mezi námi vzplála jiskra,
rozdělám holky šampaňské.

Gibraltar v bouři rozechvělý,
v příboji divém zasněný,
čaroval vášní jako blázen smělý,
amorem touhy skolený.

Sonáta slavičí

Ve větvích vrby předpotoční,
švitořil malý slavíček,
sonátu svoji velkou roční,
hudba jest jeho koníček.

Když vánek svižně stříbrostrunný,
klokotal rýmem květnovým,
soropěl jako básník cudný,
omámen dechem májovým.

Krajina půlnočního máje

Půlnoční hvězdy mléčnokrásné,
vzplály nám jako pochodně,
krášlily skvostné nebe jasné,
zářivé byly rozhodně.

Stříbrný měsíc v záři dokonalé,
proplouval tichou krajinou,
odkrýval světu oku neskonalé,
chlubil se svojí výšinou.

Sitáry májového času

V plamenech zlatavého slunce,
leskly se křídla labutí,
každý jest štěstí svého strůjce,
dotkni se jejich perutí.

Romance žhavé letní inspirace,
rozkvětly v tóny malebné,
všechno jest stálé a nic netrvá krátce,
poslouchej jejich verše líbezné.

Oáza lásky

Pod sluncem divotvorné Afriky,
oáza lásky zpívá životem,
v náručí pouště rodí sladké fíky,
skolena mocným blankytem.

V záplavě písku čeká na své karavany,
na lidi z pouště žíznivé,
v paprscích touhy hraje jako na varhany,
vysílá teplo hřejivé.

Pampelišky

Zářivé květy žlutých pampelišek,
zdobily horské palouky,
anjelská krása modřínových šišek,
vnesla je také na louky.

Bzučela malá včelka krásná,
nad jejich sladkou korunkou,
obloha nad ní byla jasná,
s nádherou svojí lehounkou.

Quercus

Urostlý Quercus starodávný,
pokrytý kůrou stříbrnou,
v dějinách času byl tak slavný,
chlubil se svojí raritou.

Travina jemná v mechu trsovitá,
líbala jeho kořeny,
s náladu skvělou každé ráno vítá,
od slunce chytá plameny.

Nad javorovým hájem

Nad javorovým hájem,
vznášel se malý kolibřík,
květy nám voní rozpučelým májem,
slastný to pro ně okamžik.

V něm sojka sličně libozvučná,
líbezně pěla píseň svou,
v kouzelných textech byla stručná,
přitiskni rety na hruď mou.

Blankytná krása zářivého nebe,
vábila v rýmech čistoty,
miláčku, lásko, já chci jenom tebe,
splyň se mnou v dílo jednoty.

Divoká Orlice

Tak jako Orel, který krouží za potravou,
nedbaje hvězdné výšiny,
ženeš se jako drvec za ponravou,
jsi paní této krajiny.
Divoce krásná jest síla tvoje,
přírodě velíš jako královna,
s peřeji lítými nebojíš se boje,
tys můza naše čarovná.

Krajino

Dáváš mi velkou inspiraci,
krajino horská půvabná,
bystřinou tvojí plují raci,
jsi navždy mocná bezvadná.

Daruješ život všemu tvorstvu,
bytostem světa dáváš dech,
nápadů božských ty máš spoustu,
maluješ třešně na stromech.

Potůček

Potůček malý mezi vrchy,
krášlený lesklým kapradím,
omýval sivé na kamenech mechy,
dnes tady v lese já jsem s ním.

Zurčivý půvab z nitra jeho,
dychtivě vábil ptactvo zpěvné,
dej mu tu sílu krásná něho,
očaruj skvostem vlnky jemné.

Vodopád

Z kaménku po kaménku stéká proudem,
v úžasně svůdné spirále,
pod sklaou obrovskou tam zurčí sborem,
formuje v kapkách krásné korále.

Směřuje z vršku do údolí,
přes větve mechem obrostlé,
léčivou silou rány hojí,
ochutnej jeho kruhy výsostné.

Lipová alej

Rozkvětlá alej lipového stromoví,
v záplavách květů zcela provoněná,
poutníkům lásky cestu napoví,
v objetí včelstev byla probuzená.

Oddaná zcela slunci sálavému,
hýčkala vánek chladivý,
kloní své listy k teplu hřejivému,
píše svůj příběh pravdivý.

Říční proud

Stojím a hledím v říční proud,
směřuje kamsi do neznáma,
toť lásky samé rajský kout,
krajina tuze světoznámá.

Rychlostí střemhlav pádí vdál,
přes lesy, hory do údolí,
kde vlahý vánek tiše vál,
líbivě zpíval do okolí.

Ó lásko

Vzývám tě lásko čaromocná,
popleť mi hlavu svojí myšlenkou,
jakpak-li asi otázka jest věcná,
stala ses mojí milenkou.

Maluješ citem pestrojemným,
každému žalu dáváš mat,
veršuješ žárem hvězdopravným,
z nebeské výšiny byl vzat.

Nořím se skvěle v hudbě perel,
kterou dnes pro mě složila jsi,
anjelský vánek se ti sladce klaněl,
síla jen tobě na věčné časy.

Svádíš mě jako motýl hajní,
jsi skvostem prostě přírodou,
kraluješ každé kytce jarní,
promlouváš její nádherou.

Láska

Láska si nevybírá objeti,
čaruje prostě v každém z nás,
nechce znát žádné prokletí,
chce to jen víru a tak trochu čas.

Inspirace

V lásce a kráse inspiraci hledám,
působím skrze přírodu,
svou duši jen tak žádné nedám,
sázím na sličnou náhodu.

Spanilým veršem život tvořím,
tak jako slavný romantik,
do nitra touhy vesele se nořím,
jsem prostě hvězdný poetik.

Tisíce veršů se mi míhja před očima,
buduju epos líbezný,
létám jak slavík mezi nima,
vymýšlím příběh tajemný.

Růžino

Rotuješ jako růže v mysli mé,
nemůžu prostě dále jíti zpět,
miláčku, lásko to jest nádherné,
před tebou klaní se celý šírošírý svět.

No tak otevři oči a probouzej se,
buď jako hvězda nehasnoucí,
nevnímej okolí a nalaďuj se,
vlníš se jak plamének pnoucí.

Dokonalá

Chtěl bych znát tvoje tajná místa,
pahorky rajské blankytné,
spálím je žárem dozajista,
svou vášní i básní kouzelnou.

Navěky věkův jsem ten nejlepší,
úžasnou silou dál nechám se vést,
mé tělo každou ženskou potěší,
chytřejším hlavám všechna čest.

Nebýt s tebou

Žízním jak Arab na poušti,
srdíčko stůně když nemůžu tě mít,
jsem stále sám a rozum mě dál opouští,
navěky budu o tvé kráse snít.

Nešťastný jako poustevník,
potichu bloudím světem nevím kam,
zmatený hledám další rozcestník,
vše se však obrátí jenom když tě mám.

Parfémem lásky

Omámen zcela parfémem lásky,
svádím tě, líbám tě, hladím tě,
budou nám závidět všechny slavné krásky,
dráždím tě, hřeju tě, dostanu tě,
miluju tě!!!

Vozataj

Ve voze taženém čtvero oři,
pojedem krásným ránům vstříc,
mé srdce k tobě lásko hoří,
líbej mě líbej jenom víc.

V lesíku malém nedalekém,
své oře heslem slovem zastavím,
líbivé verše ti budu recitovat,
buď navždy moje tak pravím.

Musím se jenom uvolnit

Po trošce málo uvolnění,
přichází láska v symbolech,
chce to jen správné naladění,
vidím ji celou v obrazech.

Ona jest mocná čarodějka,
poplete hlavu snílkovi,
o ní dnes zpívá každá sojka,
ukáže cestu bláznovi.

Lásky mé májové

S příchodem prvních jarních dnů,
amor mě šípem ranil srdce,
plamenně hledím do svých snů,
budu Váš holky hvězdný svůdce.

Každičké krásné složím sladký text,
který se mléčné dráhy bude doýkati,
pod širým nebem rozděláme sekt,
pak už mi žádná nebudete uhýbati.

Elixír vůně borové

nasládlá vůně dřeva borového,
toť lásky slavnébožský elixír,
vychází z lesa hájového,
mé srdce cítí klid a mír.

Potulný zpěvák ptačí slavičí,
vyznává družce city své,
mezi nebem a zemí jeho sbory hraničí,
překrásným chórem na rande ji zve.

Hořčičné pole

Zlatavé pole hořčičné,
od lesa roste ku pěšině,
v úžasných tvarech bylo rozličné,
směřuje z vršku ku bystřině.

Nad výsost krásný pohled na něj jest,
zářivou silou všechno leskem hladí,
radost nám dává všechna čest,
v paletách barev s oblohou se ladí.

Cestička do údolí

Po cestě kráčím mezi modříny,
na horský masív hledím přes kopce,
v povzálí září žluté lomy,
kochám se krásou horské krajiny.

Ještěrka malá na kameni,
paprsky chytá výhřevné,
sluníčko září zrovna na ní,
sálavé, jarní, líbezné.

směřuji dále do údolí,
písečnou stezkou znamenitou,
květenu vzácnou pozoruji,
svádí mě vůní znamenitou.

Osamělý

Jak keřík v lese osamělý,
pro Vás dál holky skládám jen,
jsem jako úsvit potemělý,
být s Vámi toť překrásný sen.

Obloha rázem zamračená,
roztáhne silou mračna své,
není tak smutně usoužená,
poznala hlásné verše mé.

Potštejn

Přes hradby hledím do propasti,
která se tyčí pode mnou,
z výšiny zkoumám krásy české vlasti,
lehký jak pírko já jsem najednou.

Kameny starých rozvalin,
dýchaly šarmem záhadným,
malebné keře trnných ostružin,
vábily tónem tajemným.

Půvabná skalka u věže vstupní,
mámila pestrou paletou,
květy se hřály na výsluní,
s nádherou svojí staletou.

Démant touhy

Má mysl hledá démant touhy,
který mě svádí hudbou sfér,
září jak krystal pouhopouhý,
osvítí každou z černých děr.

Nad jeho leskem není žádný jiný,
snad jenom božský jemnocit,
dokáže dělat krásné divy,
pro svoje lásky chci ho mít.

Žluté krtičníky

Skupinka žlutých krtičníků,
hleděla v malý potůček,
se spoustou nových semeníků,
vábila stádo oveček.

Ukrytá v travce zelenavé,
radostně rosla slunci vstříc,
lodyhy její byly zdravé,
kouzlily krásou čím dál víc.

Vzpomínám

Vzpomínám na slastné slunce rozevláté,
na hajní jarní květenu,
hřejí mě sladké pampelišky zlaté,
které tam rostly podél kamenů.

Chtěl bych dnes vidět konipásky luční,
kteří se mihotaly příkrou krajinou,
jak umělci pilní byly zruční,
já však dnes mířím za jinou.

Milion holek

Milion holek po mě očkem mrká,
každá by chtěla si pohladit,
holubí párek do noty si vrká,
budu Vás muset sladce políbit.

Nechám se svádět od těch nejkrásnějších,
s talentem svojím ukážu jim ráj,
v dotecích slasti nejhříšnější,
mé lásky naleznete máj.

Podhradí

Pod hradem dávným románským,
sedíme spolu v parku na lavičce,
svádím tě jemně umem básnickým,
líbáš mě lásko po chviličce.

Halenku svlékám tvojí jemnou,
o párek metrů ji odhazuji vdál,
jsi pro mě krásnou neskounalou ženskou,
dnes večer já budu tvůj král.

Básníř

Životem brouzdám jako po vlnách,
já básník láskou poblouzněný,
jediný slavný v dějinách,
který jest kouzly probuzený.

Pronikám skvěle přes překážky,
které mi dává tento svět,
já jsem dnes svůj a nechi vidět prášky,
trénuju pilně už mnoho let.

Asi

Asi jsem právě někde jinde,
mnohokrát výše nade Vámi,
chce to jen čas a všechno rázem přijde,
tady mě máte krásné dámy.

Na co dál čekat rozjedem to,
jste krásné, mladé, půvabné,
nechci být sám tak půjdem na to,
čekaj nás sexy náramné.

Opilý láskou

Opilý láskou v tomto světě,
úplně namol miluji,
nebuďte slepí a do očí mi hleďte,
co asi tímto sleduji.

Čeho se držím a co mě vede,
přes hory líté za tebou,
jsi jako kočka která v náručí mi přede,
uragán vášně máme nad sebou.

Blesky

Blesky se honí nade lesy,
mohutnou bouři právě přináší,
honí se honí nade plesy,
stříbřitou mlhu z mračen vynáší.

Kapičky bijí o vrcholky stromů,
v úžasně jemné substanci,
bubnují o závod nade štíty domů,
my dva jsme asi milenci.

Deštík májový

Kapičky deště stékají nám po těle,
esencí lásky jsme byly ranění,
nastala právě nová neděle,
miluju tě až k zbláznění.

Líbivý větřík čeří naše vlásky,
tvé stíny deštěm rozpité,
na luční mezi mihotaj se klásky,
líbám tvé sladké místa ukryté.
Autor Básník lásky, 18.05.2008
Přečteno 363x
Tipy 1
Poslední tipující: čertíček
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Opravdu krásná sbírka básní.Četla jsem ji celé odpoledne a bylo to krásné odpoledne.Dík!

08.07.2008 18:06:00 | čertíček

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel