Tančím svůj tanec
na hrotu
zběsile
zchváceně
drsně
a zvráceně
tak divoce veselá
že je možné uvěřit
že jsem šťasná
vzrušení ze strachu
z odlesku konce
je hlavním důvodem
tohohle tance
a musím tančit dál
protože pak už
zbývá jen pád
klouzavá bolest
a páteř se půlí
až do hlouby
duše ...
a tak vyzývám
hluše
k bolesti
jejich pádu
další a další
tanečníky
jen abych sama
nesjela po ostří
a tančím dál
krvavá chodidla
a prázdnou duši
možností by byla
jen moje křídla
ale ty už necítím
a tak se bojím skočit
nechci se omlouvat
a nechci se kát
za to že někdo z těch
kdo tančit chtěl
pak přestal se smát
když po ostří sjel
jen díky za to
že se občas vznesu
na chvíli na křídlech
těch co je ještě cítí
i když nejsou bílá ...