Pohledy...
Pohledy...
V zákoutí ticha..
Z vlastní duše..
Tiše si ležíš..
Halíš se do závěsu
z proudících citů..
Znavená..
Ze zbytků pošetilých zvyků..
Omýváš myšlenky
bolestí sevřené..
A hledáš střípky
úsměvu ztracené..
.
.
Obuj se do toulavých bot..
A v proudu řeky dnů..
Vydej se na pochod..
Krajinou úsměvů..
Probudíš krásu..
Nevšedních pohledů..
Z vlastní duše..
Tiše si ležíš..
Halíš se do závěsu
z proudících citů..
Znavená..
Ze zbytků pošetilých zvyků..
Omýváš myšlenky
bolestí sevřené..
A hledáš střípky
úsměvu ztracené..
.
.
Obuj se do toulavých bot..
A v proudu řeky dnů..
Vydej se na pochod..
Krajinou úsměvů..
Probudíš krásu..
Nevšedních pohledů..
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Také bych se ráda vydala do krajiny úsměvů :) ... hezky napsaná básnička ...
22.05.2008 10:46:00 | toužím.jít.dál
...to je úplně takový jako bych to napsal i já .
Jsem také věčný tulák , né po hvězdách , ale spíše po
slovech a vodě ...Život moc letí na to abys stála pořád na jednom místě , to už doporučuji to toulání a třeba i
po hvězdách , ale stání na místě , to moc nemusím...
Báseňka moc krásná a pravdivá ...prostě super ...Jirka
20.05.2008 08:59:00 | kavec
Jak je mi tenhle stav známý...a P.S.- toulavý botyky mám, mám na nohou...a toulám se...celým svým životem- dopředu i zpátky...
19.05.2008 20:19:00 | Veru
Lehoučká a myšlenková básenka, také bych se měla obout, ale jaksi to jde ztuha. ST!
19.05.2008 15:26:00 | NikitaNikaT.