Žít či nežít?! Toť otázka....

jdu cestou neznámou
jdu temným tunelem
kde ostatní lidé tápou
já jdu ladně za světlem
to světlo se blíží
již po něm sahám
však kdo na mě shlíží?!
teď už strach mám
čí jsou to oči
co snaží se vpít
do mých zad tlačí
a nutí mě žít?!
čí jsou to ruce
co táhnou mě zpět
co škubají mnou prudce
používajíc doteky místo vět?!
je to přece láska
co drží mě tady
to je na očích páska
co nedá mě lehnout lady
jen kvůli ní
má cenu žít
jen kvůli přátelům
chci tady být
občas mám chuť
prostě to skončit
donutit svou hruď
naposledy plíce stlačit
zatít kudlu hluboko
do útlého zápěstí
nechat stéci krev
po své kůži chladné
též po bílé zdi
hned v to ráno kalné
jenže na to sílu nemám
nejsem takový cvok
teď ruku do ohně dám
že neudělám z krve číše mok
znám až příliš mnoho lidí
které nechci opustit
tak tedy budu žít
pro lásku a přátelé
svou smrt nechám na dlouho být
vždyť je to jen přání malé
víc důvodů proč žít mám
než těch proč zemřít
tak si stímhle pokoj dám
musím sobě se vzepřít
nemusím pít
nemusím kouřit
jen musím mít
po kom tu toužit