Pod diktátem

Přijel k nám vůz fekální
- hadi plni radosti.
A ty,
s mozky a srdcem v místě pravém
- začaly sžírat starosti.
Do jejich duše smutek vešel,
začali se bát,
to však ještě nevěděli,
co se má s nimi stát.

Ten vůz totiž ďábel řídil,
přímo z pekla povolán,
zničil vše kam jen vejel,
a u toho mordoval.
Vzal nám všecko!,
důstojnost i lásku,
rodinu i přátele,
vymyl mozky, vysál těla
a v nás zbyla,
jen poslední hnijící,
kapka naděje.
Avšak čas plynul,
kapka přestávala hnít,
„přátelé“ z východu,
pomohli a dodali nám klid.
Pár let pokoje, míru a radosti,
a my věřili,
že jsou pryč starosti.
Avšak ejhle! přichází zvrat,
a sním sovětský „kamarád“.
Kamarád, který má pod nití hedvábnou,
zbraň krutou a nevábnou!