Lidská zvědavost

Kudrnaté vlasy
Seplé v gumičce
Lidí masy
Koukají na odvážlivce

Zkouší požádat svou drahou o ruku
Neusnadnuje mu to vzruch
Raději by si sedl k prázdnému potoku
Kde by byl čistý vzduch

„Tak už to udělej!“
Zakřičel první
„Přesně tak! Na co čekáš!“
„Až za hřmí!“
Zakřičel druhý a třetí

Ztrácí odvahu
Najít ji nemůže
Jeho koleno je pořád opřené o podlahu
Kdo mu asi pomůže

„Tak dělej! Nestojím tu pro nic za nic!“
Vykřikl jeden pán s šedivými vlasy
Podle nich by jí měl rovnou vyzvat k svatebnímu tanci

Dívka čeká
Jeho koleno se od podlahy zvedá
Dívka se leká

„Promin, nejde to.“
Řekl chlapec a odešel pomalým krokem
Za tím svým prázdným potokem

Sedl si na pařez
Smýšlel o svém životě
To byl teda nářez
Všechno je pryč v jedné minutě

„Kdyby na mě nekřičeli.....“
Proklel je chlapec všechny
Od staříků a byly mezi nimi i běhny

Co lidská zvědavost dokáže
To se v téhle básni ukáže