Dlouhán...

Postava zrakem rozostřená
kráčí světem stínů
ve svých světech zahalená….
zadumaná…
kam vítr tam plášť…
obestřen slastnou temnotou…
nezná zášť…
den po dni…do tmy mizí...
teď známý….pak už cizí...
stvoření vodní…
z kapek dešťových staví si chrám…
v té hradbě provizorní...
svá tajemství má…
není řešitel….
jen tak se dívá
splývá….
nezřetelný stavitel…
nesmělý….
počká si...
až z ranního neviňátka
stane se večerní stařec sečtělý…