Duhovej beze jména

Duhovej povídá, a nediví se…
Je mu dobře vedle spící, ponořen do knihy…
Nasycený…
Zvláštním dechem zase povídá…
Asi ví…
Opravdu se nediví…
Z nastavené dlaně rozfoukne obavy…
Je tak… svůj…
I slova… nová, neohoblovaná…
Jakási dívka…
Dala mu jíst a půlku svého lože…
Bez postranních úmyslů…
Nesmělý pohlazení po zádech a spánek…
Všechno je jednoduchý…
Koukej na ty fotky…
Koukej na tu pohodu...