Zahrádka
Zahrádka
zarostla trávou cesta zpátky
ve větvích ptáci zvesela pějí
radost se mísí s beznadějí.
Azalky,růže,kopretiny-již tady nekvetou
místo si časem vyměnily s pýrem a lebedou
dávno již utich bzukot včel
soused dnes na vínko nepřišel.
Vrátit tak čas tolik bych chtěla
málem bych zahrádko zapomněla:
na vůni malin, na lavičku,
na léto, na dětstvi, na babičku.
Na zemi plůtek od zahrádky...
zarostla trávou cesta zpátky
nádherné léto podzim střídá
budoucnost raděj nevyzvídá.
Komentáře (17)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
jesta zpátky není, ale zapomenout by byla škoda
děkuju
06.03.2007 17:04:00 | Trdlo
Souhlasim s tebou. Taky se mi zdá, že asi míváš deprese. Jinak děkuju za hodnocení :)
23.03.2006 15:35:00 | frangir
No. o zahrádku se má pečovat. A nejen o ni... :-)))
P.S. No, hodiny francouzštiny by mi byly příjemnější :-))
26.01.2006 11:25:00 | Buližník
Milá cizinko, děkuji za krásný komentář, pláču a nevím, co dělat, co si myslet, život je prostě někdy zlej a krutej a já tu jeho tíhu už prostě a jednoduše neunesu. Jsem zdrcená, věci jdou stále špatně a jiným směrem, než si přeji. Ach jo! Rve mi srdce ta myšlenka odchodu, ale ještě stále v sobě mám takové malilinkaté nutkání si rozmyslet,proč odejít. ...
17.01.2006 13:08:00 | NikitaNikaT.
Ahoj cizinko, nevím, co napsat na Tvůj komnetář, máš pravdu, ale to jednou přende a rány se možná někdy zhojí, všecko prý nebývá černé a vše prý jednou pomine i to zlé, ale kdy? Kdy už to bude? Je jedna věc, která se již nikdy nestane ... děkuji za Tvoji podporu a vůbec za vše ... za Tvá slova ...
28.12.2005 19:36:00 | NikitaNikaT.
Ahoj cizinko, je či není ... co na tom sejde. Již mé síly jsou ty tam. Dne dává už i v práci výpověď. Snad se brzy seberu, vstanu ze země a začnu znova, sám to člověk jen stěží zvládne ... Nic nedává smysl. Měj krásný den. Už ani nevím, co psát ... nemám tu správnlu múzu, jen bolest, trápení, žal ... to máš jedno. Hlavně ať ty jsi v pohodě. Pa pa Niki
27.12.2005 11:51:00 | NikitaNikaT.
Ahoj cizinko, je či není ... co na tom sejde. Již mé síly jsou ty tam. Dne dává už i v práci výpověď. Snad se brzy seberu, vstanu ze země a začnu znova, sám to člověk jen stěží zvládne ... Nic nedává smysl. Měj krásný den. Už ani nevím, co psát ... nemám tu správnlu múzu, jen bolest, trápení, žal ... to máš jedno. Hlavně ať ty jsi v pohodě. Pa pa Niki
27.12.2005 11:51:00 | NikitaNikaT.
Já vím. Věřím, že Tě to překvapilo, bohužel, je to tak ... no jo, každý jsme nějaký, někdo je takový, makový, jiný zas výnorný herec, zlomislný, jiný zas neviný a dohromady ... je to vlastně jedno ...
22.12.2005 12:50:00 | NikitaNikaT.
Ahoj cizinko, to je na dlouhé povídání, nechci a nebudu Ti sem nic psát, nechci to nějak zvlášť rozebírat do podrobna, su hrozně už nedůvěřivá, ale to, co psala o mě a Kubovi, kterého vlastně ani neznám ... všecko je jinak, ale ona si to napsala podle sebe, své fantazie, a tak jí na to pár lidí asi skočilo, neříkám, že vše není pravda, to bych si nedovolila, ale nebyly tu napsány věci popravdě, to je asi tak vše, co Ti mohu na toto říci .. promiň, nemohu o tom tady psát ...
22.12.2005 10:34:00 | NikitaNikaT.
Díky za komentík, tak kniha "Život v zákulisí" tak ta by zase mohla být o mně:-) - na venek s mích a uvnitř usedavý pláč...a nikdo nic nepozná..
20.12.2005 13:20:00 | Ninala
Děkuji za komentář tajemná cizinko.
Samozřejmě zvědavost způsobila,že nyní čtu Tvé básně a je mi krásně :)
Sám cítím ve svých básních ještě naivitu a nezkušenost a proto mně fakt těší takový komentář od někoho,kdo píše takhle zajímavě a pěkně.
17.12.2005 21:15:00 | older