Retrospektiva

Už ani nevidí . . .

Zapomenutá stopa
(sbírá ještě nedopalky dnů)

Bezdomovec
s krabicí laciného vína
(bez skleniček)
Někdo na něj plivnul
když nahýbal se do kontejneru
(pro kousek rohlíku, nebo chleba)
Ani si toho nevšimnul
Našel tam čepici
byla jako nová
jen měla zlomený kšilt
(odznáček už někdo vzal)
Jo . . .
a byla tam ještě sklenice od piva
za tři koruny . . .

Zapomenutá stopa štěstí
(něco tkví ve vzpomínce)
Míjí se v čase jako létavice
s nerudnou skutečností
Vzpomínka na krátký verš
co ze sebe soukal
(seděli na lavičce pod jasmínem)
Vzpomínka na její horkou dlaň
kterou odmítala jeho ruce
když se k ní dobýval
(jeho polibkům nakonec stejně podlehla)

Teď po tolika letech sedí tam znovu
pod víčky se chvěje pár hořkých slz
když dotýká se dřeva
kde spolu sedávali
tak dávno je tomu
co ji líbal
a ona šeptala:
- Milý . . . ! -
- Milý můj . . . ! -